Jak vypadá participativní rozpočet v praxi? Hodně může napovědět následující příklad z Bratislavy. V městské části Nové Mesto nově zavedli participativní rozpočet. Jak vypadal první (zkušební) ročník se můžete dočíst ve dvou reportážích. První nás zavede na veřejné představování projektů.
Ve čtvrtek 13.3.2014 proběhla v bratislavské místní části Nové Mesto prezentace projektů, navrhovaných k realizaci v rámci participativního rozpočtu. Sešlo se dohromady 15 návrhů, v částkách od 600 do 7 000 euro, které se uchází o podíl z patnáctitisícového rozpočtu pro tento rok. Na shromáždění dorazilo přes 50 lidí. Kromě koordinátorů jednotlivých návrhů to byli i místní zastupitelé a zájemci z řad veřejnosti.
Na úvod moderátor Peter Nedoroščík seznámil přítomné s procesem participativního rozpočtu. Připomněl, že participativní rozpočet funguje na 3 000 místech na světě a to včetně států, jako je třeba Čína. Není divu, že se jím zabývá i OSN, která participativní rozpočet vyhlásila za nejefektivnější nástroj pro samosprávy, které se snaží o naplnění cílů demokracie, občanské spoluúčasti, transparentnosti, modernizace a efektivity.
Hlavní náplní setkání byla samotná prezentace projektů. Původně jich bylo 16, ale o realizaci jednoho bylo rozhodnuto předem. Týkal se renovace zábradlí na zastávkách MHD a osvojil si ho bratislavský dopravní podnik. Zbývající projekty se dají zařadit do několika skupin.
Nejvíce zastoupená skupina návrhů se týkala oblasti zeleně. Sešly se v ní návrhy od proměny městských trávníků v bylinné záhony po komunitní zahrady. Třeba projekt Pestujeme dobro(tky) počítá se zapojením mnoha skupin od žáků ZŠ, přes seniory, kteří by předávali své zkušenosti až k zapojení lidí bez domova.
Další hojně zastoupenou oblastí byly služby pro seniory, od zajištění kontaktů osamělých seniorů po lepší vybavení denního centra. Projekt Prevencia sociálnej izolácie seniorov počítá se zaměstnáním sociálního pracovníka, s nímž by si mohli důchodci popovídat po telefonu. V případě, že by měli klienti konkrétní podnět, co by se dalo zlepšit v městské části, předal by ho pracovník příslušnému odboru.
Přišlo i mnoho návrhů na projekty pro děti a mládež, od školní zahrady a umělecké dílny po nízkoprahové centrum pro dorost. Další projekty směřovaly do oblasti kultury, dopravy, otevřených dat nebo zdraví. Nejzábavnější prezentaci měl projekt Ako nájsť v tele zdravého ducha?, který se věnoval kondičnímu cvičení a který představila předsedkyně místní pobočky Červeného kříže, paní Ursínyová. Napřed nás všechny přesvědčila, že „ … jsme sice všichni zdraví, ale trochu postižení“, pak zvládla ocitovat samu sebe a když vyvolala smích, reagovala na to slovy: „Asi jsem vás všechny přesvědčila.“ Jestli je její odhad správný, poznáme za dva týdny, ale rozhodně na její projekt nikdo nezapomene.
Při prezentaci se vystřídaly všechny skupiny obyvatel Nového Mesta. Projekt Pozastávka, který počítá s panely na zastávkách MHD, informujícími o zajímavostech dané lokality, navrhla skupina hendikepovaných obyvatel.
Zajímavé bylo, jak se témata prolínala. Projekty počítaly se zapojením seniorů, s účasti bezdomovců (a to i se zaplacením jejich práce), několik z nich se zabývalo problémovými lokalitami. Bude zajímavé dál sledovat proces veřejného zvažování, jestli se některé projekty nepropojí. Vznikl i humorný „konflikt“, kdy v rámci prezentace jednoho projektu zazněla stížnost na to, že v denním centru pro seniory nejsou prostory k cvičení, protože se v něm vydávají obědy, zatímco další projekt hájil stav současný a požadoval dovybavení televizí, protože klienti mají již problémy se pohybovat.
To byl ale jediný náznak nesouladu. Všem projektům se dostalo kladné odezvy a v závěrečné debatě se hlavně řešilo, jak jich zrealizovat maximum. Peter Nedoroščík tak mohl uzavřít setkání konstatováním: „Vzniká o kúsok krajší svet“
