Jiné Žabovřesky jsou možné!

Nejčastější argumenty proti Participativnímu rozpočtu

Cože, lidé by měli sami rozhodovat o rozpočtu? Lidé jsou pasivní. Nevyužívají ani možností, které už mají nyní. Vůbec nerozumí rozpočtu. Jen to někdo zneužije. Nejsou na to peníze. Kdo chce, pro toho máme granty. A vůbec, odkud to je? Odněkud z ciziny? U nás to nejde. Jsme jiní!

Napadají vás podobné argumenty, když čtete o participativním rozpočtu? Na nejčastější z nich existuje odpověď.

 U nás to nejde. Jsme jiní!

Pokud se u nás řeší nějaký problém a uvede se příklad ze zahraničí, kde měli úplně ten stejný a vyřešili ho, tak se pokaždé někdo zvedne a prohlásí: „U nás to nejde. Jsme jiní!“

Participativní rozpočet funguje ve 3 000 městech na světě, v několika regionech a připravuje se na celostátní úrovni v Brazílii. Najdete ho i v zemích s tak odlišnými politickými systémy jako je USA a Čína. Na Slovensku běží či se připravuje na osmi místech. První participativní rozpočet v ČR se rozbíhá v pilotní verzi v městské části Praha 7.

Lidé jsou pasivní. Nevyužívají ani možností, které už mají nyní.

V Praze se traduje historka o jedné městské části, která uspořádala setkání s občany v místním kulturním domě. Akce měla úspěch — sál se naplnil do posledního místa a lidé vedení radnice sdělili své představy. Rok se s jejich připomínkami nic nedělo, ale radní si vzpomněli, že setkání mělo úspěch a zopakovali ho. Jaké bylo jejich překvapení, když jim tentokrát přišlo jen 10 lidí.

Lidé nemají čas si přijít jen tak nezávazně poklábosit. U participativního rozpočtu je dopředu jasné, co bude výstupem setkání. A výsledky mohou lidé vidět na vlastní oči již příští rok. V dlouhodobě běžících participativních rozpočtech je účast voličů 30%.

Na participativní rozpočet nemáme zdroje. Zrovna nyní máme napjatý rozpočet.

První participativní rozpočet vznikl v Porto Alegre v situaci, kdy mělo bylo zadlužené a bez peněz. Pro participativní rozpočet nejsou potřeba žádné peníze navíc. Naopak vede k účelnějšímu rozdělení zdrojů a vzniká další orgán (koordinační rada), která kontroluje hospodárné využívání peněz. Všude, kde byl participativní rozpočet zaveden došlo k úspoře veřejných prostředků.

Lidi rozpočtu nerozumí. Budou dělat chyby a špatně rozdělují zdroje.

Bylo by krásné, kdyby se dalo s jistotou prohlásit, že všichni zastupitelé rozpočtu rozumí. Největšími odborníky na prostředí, ve kterém žijí, jsou obyvatelé samotní. V participativním rozpočtu je již obsažený proces učení, který obyvatele se všemi důležitými informacemi pro rozhodování o rozpočtu seznámí.

Máme granty

Rozdíl mezi granty a participativním rozpočtem ukazuje následující tabulka:

  Grant Participativní rozpočet
Navrhuje projekty a priority obec obyvatelé
Schvaluje obec obyvatelé
Realizuje neziskové organizace obec

 

Existuje hrozba, že některá skupina zapojená do procesu jej zneužije čistě ve svůj prospěch

Toto nebezpečí hrozí vždy a pokusy o zneužití se samozřejmě vyskytují i u participativního rozpočtu. Participativní rozpočet proti tomu má dvě obrany. První je počet zapojených lidí. V dlouhodobě fungujících participativních rozpočtech se rozhodování účastní 30% voličů. To je řádově více lidí, než kolik je zastupitelů. Proto je těžší je ovlivnit.

Druhou obranou jsou pravidla. Většinou se pravidla postupně vyvíjí a reagují na případné negativní zkušenosti.

Miniaplikace