Lokální měna je jeden z nejsilnějších nástrojů pro podporu lokální ekonomiky. Lokální měna funguje na omezeném území. Tato měna nefunguje na daném území samostatně, ale doplňuje národní měnu. Každý si může vybrat, jestli uskuteční platbu v národní měně nebo lokální. Směnitelnost lokální měny do národní se u různých měn liší.
Emitentem měny bývá nejčastěji samospráva. To je důležité pro úspěch měny, protože jednak to dává uživatelům jistotu, že jednoho dne se nepřemění peníze v bezcenné papírky. A dále pokud samospráva umožní platit v lokální měně poplatky, rozšíří se okruh jejího použití. Pro úspěch je však potřeba zapojení místních obchodníků. Pro zvýšení oběhu peněz se občas přidává umělá inflace (nazývaná též kazivost peněz), která je vyvolána nutností jednou za čas (1x za měsíc až půl roku) nalepit na bankovky kolek pro prodloužení jejich platnosti. Tím přestávají peníze fungovat jako uchovatel hodnoty a motivují své držitele k jejich urychlenému zbavení.
Na tomto místě je potřeba zmínit ještě další alternativní měny a upozornit na jejich rozdíly oproti lokálním měnám. Na podobném principu u nás fungují stravenky. Ty však mají celorepublikovou platnost a jejich smysl je podpora pohostinství. V době válek a krizí se živelně stávají prostředky směny různé věci: cigarety, plátna, mušle,… Za americké občanské války šlo o válečné úpisy americké vlády. Oproti těmto příkladům jsou lokální měny zakládány cíleně s nějakým úmyslem. Mezi nejznámější alternativní měny dnes patří tradiční zlato a elektronická měna Bitcoin. Byť tyto měny mají své výhody, obchoduje se s nimi celosvětově, takže nejsou použitelné k podpoře lokální ekonomiky.
S lokální měnou je také často milně zaměňován LETS (Lokal Exchange Trading System). Jedná se o výměnný systém, kde si lidé vyměňují převážně služby mezi sebou navzájem. Bývá do něj zapojeno 100 až 3000 lidí. I tady existuje „měna“, která však častěji než ekvivalentem běžně používané měny je reprezentantem odpracovaných hodin. Jedná se tedy spíše o svépomocnou síť, než alternativní měnu.
